Vojenská tělovýchovná jednota
Koncem roku 1991 se město Varnsdorf stává novým působištěm vojáků Dukly z Mariánských Lázní, kteří sem byli převeleni. Byla podepsána smlouva s touto vojenskou posádkou a tím byl i dočasně změněn název klubu na VTJ Slovan Varnsdorf. S touto změnou přichází do Varnsdorfu i III. liga. V krátké době se zde vojáci seznamují s lidmi, kteří basketbalem žijí, a poznávají i své další spoluhráče - civilisty.
Nadcházející sezónu 1991-1992 zahajuje klub ve složení: Štěbeták, Sochr, Bára, Kubík, Polách, Švarc, Tměj, Volevecký, Štorkán, Polanský, Fejfar, Šiška, Vinklárek, Unger a Fara. Poslední čtyři jmenovaní jsou civilisté. Trenérem je Heteš a jeho asistentem bývalý odchovanec Dukly a zároveň hráč Jiřišta. Vedoucím družstva se stává Frolík, kontaktní osobou mezi vojáky z povolání a místními sportovci je tělovýchovný náčelník Vojtek.
Po první polovině podzimní části soutěže skončili vojáci na 6. místě tabulky. Jejich řady se silně měnily. Odešel například Novotný a Dvořák z rodinných důvodů, modrou knížku dostal Volevecký. Odešli i civilisté Fara a Vinklárek. Novou posilou byl Folprecht z Univerzity Olomouc, 209 cm vysoký absolvent. V prosinci 1991 končí polovina sezóny a s ní i všichni „staří", kteří odcházejí do civilu. Z těch se téměř okamžitě nejlépe uchytil Štěbeták, který se stal velkou posilou pro Slovan Jindřichův Hradec. Na soupisce pro další pokračování sezóny se objevují nová jména jako Herink a Vašák, který hostoval ze Slavie Liberec. Pomoc v některých zápasech přislíbil i Štěbeták. V tomto složení odehrála VTJ zbytek sezóny.
Na nějakou dobu se pak basketbalisté vrací do vojenského života. Dochází k dalším úbytkům. Ze zdravotních důvodů odchází někteří další do civilu, Folprecht je převelen do Pešan u Prahy. V dubnu je očekáván nový přírůstek členů do VTJ. Po přijímači v dubnu nastupuje na místo pivota 194 cm vysoký Pražák z Děčína, později do úplné sestavy na sezónu 1992-1993 přibývá dalších 7 mladých vojáků. Sehrálo se několik přípravných turnajů převážně s prvoligovými celky jako například Děčín, Slavia IPS Praha, Slovan Litoměřice a BK Ústí nad Labem. Mimo to začala dlouhodobá soutěž zvaná „Severočeský pohár", které se účastnily vybrané celky severočeského kraje. Hrálo se téměř každou středu.
Po dalším přijímači v říjnu přišlo do Dukly dalších 5 členů a začínají společně trénovat. Zahájení sezóny bylo pro VTJ Slovan opravdu úspěšné. Postupně vyhrává zápas za zápasem a po první polovině je s jedinou porážkou jasně na čele tabulky.
Tab. 6
Pak ovšem dochází k výměně trenéra Heteše, který se nadále neměl čas řádně věnovat přípravě. Důsledkem této změny byl výrazný výkonnostní pokles a propad v tabulce. Slovan potřeboval nového trenéra. Tím se stal bývalý hráč Slovanu Prchal. Náplň tréninku se výrazně změnila a začalo se opět vyhrávat. Bohužel díky několika zbytečně prohraným zápasům se mužstvu vzdálila šance na postup.
Mezitím vrcholí turnaj severočeského poháru, ve kterém se Dukla probojovala až do finále se třemi prvoligovými mužstvy. Přes dva celky Děčína, starší dorostence a muže A, které považovali varnsdorfští za konečnou stanici svého účinkování v turnaji, se přece jen dostali až do úplného finále, ve kterém je čekal Slavoj Litoměřice A. Hrálo se ve Varnsdorfu a do haly přišlo kolem 500 diváků a vytvořili tak asi zatím největší diváckou kulisu, jakou kdy tato hala pamatovala. Zápas byl vyrovnaný, v poločase dokonce Dukla vedla o devět bodů 56:47. Přesto ale nedokázala zvítězit, zápas skončil s rozdílem osmi bodů pro Slavoj. Končí sezóna 1992-1993, ve které VTJ Slovan Varnsdorf i přes problémy v půli obsadila třetí místo.
Tab. 7
Po odchodu několika starých členů posádky do civilu a po přijímači v dubnu, červenci a říjnu se sestava VTJ od základu úplně změnila. Do sezóny 1993-1994 nastupují vojáci v tomto složení: Krejčí, Kuchař, Pošta, Jonák, Záruba, Kantůrek, Kurfürst, Bohun, Lůzek, Bergr a Čapek. Sestavu doplňují civilisté: Unger, Jiřišta, Vinklárek, Vašák, Pražák a Herink. Trenérem je stále Prchal, asistentem Šiška.
Od prvního zápasu nové sezóny se zkušeným celkem Mladé Boleslavi si trenér moc nesliboval, neboť poslední posily z řad vojáků přišly do týmů pouhé 4 dny před tímto utkáním. Na hřišti se hráči trochu hledali, ale nesehranost nahradili bojovností a celkově vyrovnaný zápas nakonec dovedli do vítězného konce s rozdílem jediného bodu. Pak už následovalo jedno vítězství za druhým, pouze ve dvou utkáních Slovanu štěstí nepřálo. Prohrál s BK Roudnice nad Labem a s Jiskrou Jaroměř. Po půlce sezóny je přesto na čele tabulky.
V průběhu sezóny opět vrcholí severočeský pohár, do kterého byl Slovan nasazen jako účastník II. ligy hned do druhého kola a soupeřem mu byl VSK Liberec. V domácím prostředí si Slovan s tímto soupeřem přesvědčivě poradil (114:66) a ve třetím kole tohoto turnaje čekala diváky dosud nejúžasnější podívaná. V lednu 1994 hostil Varnsdorf poprvé prvoligový celek, a to Chán Vyšehrad Praha, který v té době disponoval i dvěma Američany tmavé pleti. Hala na Západní ulici byla zaplněna k prasknutí, přišlo více než 500 diváků, kteří se stali svědkem nečekaně dramatického zápasu druholigového celku s velkým pražským favoritem. Někteří hráči domácích předvedli neobyčejné výkony a tak v normálním čase skončil zápas nerozhodně 90:90 a přišlo prodloužení. V něm se ale projevila větší zkušenost Chánu Vyšehrad. S konečným výsledkem 104:109 byli nakonec spokojeni hráči, trenéři i diváci.
Druhou polovinu sezóny odehrál VTJ Slovan se stejným poměrem vítězných a prohraných zápasů (9:2) jako v první půli, ale o jeho umístění na druhé pozici rozhodlo pouze skóre, jak dokazuje konečná tabulka sezóny.
Tab. 8
Poslední utkání sehrává VTJ Slovan Varnsdorf dne 28. května 1994, neboť 1. července 1994 byla vojenská posádka ve Varnsdorfu zrušena a převelena do Rakovníka. Tím bylo stvrzeno ukončení činnosti VTJ a uskutečněn návrat Slovanu Varnsdorf opět pod hlavičku TJ.
Souběžně s ligovými výsledky v kategorii mužů pod hlavičkou VTJ zaznamenáváme i úspěchy v mládežnických soutěžích vlastních odchovanců, konkrétně ročníků narození 1977-1979. Družstvo tehdejších žáků představovali: Bubílek F., Bubílek M., Rengl, Buben, Vohník, Mudrik, Čapek V., Hnilica, Kubíček, Rajtr, Čapek J., Velebil, Čihák, Vojtěch, Šural, Jelenciak L, Boháček, Činka M., Brožek, Pelikán a Berdar. Trenérem družstva je Miroslav Novotný.
Družstvo mladších žáků zahájilo přípravu na sezónu 1990-91 soustředěním na Jedlové. V tomto ročníku startuje v krajském přeboru 10 družstev rozdělených do dvou skupin. Po první polovině soutěže jsme ve skupině obsadili 1. místo s bilancí 15/1 a postoupili do šestičlenného finále. Tam jsme bez jediného zaváhání získali s převahou titul krajského přeborníka a tím získali právo účasti na Národním finále ČR starších minižáků, které se konalo v Praze. Po prohrách s Vyšehradem 91:26, Vimperkem 31:36 a Sokolem Brno 26:36 a výhrách nad Sadskou 34:26 a Domažlicemi 36:30 obsadilo krásné 5. místo.
V soutěži v letech 1991-92 startovalo celkem 12 družstev rozdělených do dvou skupin. Poprvé se v mistrovských zápasech naši nyní již starší žáci potkávají s hráčem České Lípy a budoucí hvězdou a reprezentantem ČR Lubošem Bartoněm. Ze skupiny jsme postoupili bez problémů s bilancí 9/1. V samotné finálové skupině jsme v 10 zápasech prohráli jen venku v Šanově a stali se tak opět Krajskými přeborníky s právem účasti na Přeboru ČR v Rosicích u Brna. Tam jsme se utkali s celkem USK Praha 19:108, Gymnáziem Ostrava 38:87, Nymburkem 47:57, Moravskou Slavií Brno 57:55 a Šumavanem Vimperk 56:59. Po dvou zbytečných a těsných porážkách jsme obsadili 7. místo. Vítězem se stává USK Praha.
Věkové složení družstva si vynutilo startovat v sezóně 1992-93 ve dvou soutěžích. Do družstva přišel Dopita. Vlastní soutěž mladších dorostenců byla spojena s celky staršího dorostu. Paradoxně tak naši žáci, kteří startovali za družstvo mladších dorostenců, museli hrát proti hráčům o čtyři roky starším. Soutěže starších žáků se účastnilo 12 družstev rozdělených do dvou skupin, v dorostenecké soutěži startovalo 11 družstev. Družstvu žáků se podařilo obhájit vítězství a mladší dorostenci skončili v tabulce mladšího dorostu na 3. místě.
V závěru sezóny se hráči zúčastnili kvalifikace o 2. dorosteneckou ligu, kterou pořádal náš oddíl. Přihlášeno bylo 5 družstev - Ústí a Děčín již v lize startovali, Liberec byl přeborník oblasti mladších dorostenců, Česká Lípa - druhý celek oblasti a naše družstvo - přeborník soutěže žáků. Po výhrách nad Libercem 71:45, Českou Lípou 68:62 a Děčínem 74:47 a porážce s Ústím 44:92 jsme postoupili do ligy mladších dorostenců. Přebor ČR žactva se konal ve Zlíně. Ve skupině jsme přehráli Domažlice 50:47, ale prohráli s NH Ostrava 35:92 a Sokolem Brno 44:49. Poté jsme dokázali porazit Vimperk 64:51 a Mladá Boleslav 53:31. Zisk 5. místa byl opět vynikajícím úspěchem poměrně úzkého okruhu hráčů. Vítězem se stala NH Ostrava.
V této sezóně začalo svou soutěž i zatím poslední ženské družstvo oddílu. Družstvo tehdejších mladších žákyň, ročníků narození 1979 až 1982, na počátku složené z hráček Přibylová, Schreiberová, Formánková, Voráčková, Bubnová, Novotná, Marvanová, Turková, Rozborová, Bímová, Čáchová, Nováková, Matušková, Kolarecová, Janošková, Lorencová, Patočková, Kumprechtová vede Jaroslava Novotná. V soutěži oblastního přeboru startuje celkem osm družstev rozdělených do dvou skupin. Naše hráčky postupují ze skupiny do finále a získávají celkově 4. místo. V následujících dvou sezónách jako starší žákyně startují v oblastním přeboru a končí na 4., resp. 3. místě bez účasti ve finálových bojích.
Sezóna 1993-94. V této sezóně se družstvo mladších dorostenců v sestavě Rajtr, Bubílek, Berdar, Buben, Kubíček, Čapek, Čihák, Vohník, Boháček, Činka M., Šural, Dopita, Brožek a Jelenciak L. poprvé v historii oddílu představilo v dorostenecké lize. V osmičlenné skupině jsme měli družstva Jičína, Sadské, Hradce Králové, Kolína, Mladé Boleslavi, Trutnova a České Lípy. V konkurenci těchto týmů jsme skončili na druhém místě za Jičínem s bilancí 18/10. Bezprostředně po skončení soutěže se družstvo zúčastnilo kvalifikace o 2. ligu staršího dorostu, kde jsme v konkurenci družstev z Mostu, České Lípy a Libochovic neuspěli.
Vzhledem k věkovému rozložení družstva bylo v sezóně 1994-95 rozhodnuto hrát obě soutěže. Družstvo mladších dorostenců bylo doplněno o Krajmera, Nováka M., Voráčka, Valentu, Kubeše, Nováka P. a Lišku R. Ve starším dorostu se objevil Baroch, Smečka a Zrnéčko. V soutěži mladších dorostenců startovalo celkem 7 družstev systémem dvou zápasů za sebou v jeden den. Soutěž jsme doslova prolétli a s 24 výhrami bez porážky získali titul přeborníka a právo účasti v kvalifikaci o dorosteneckou ligu. I kvalifikace pro nás byla úspěšná. V soutěži starších dorostenců startovalo deset družstev. V konečné tabulce jsme obsadili 5. místo s bilancí 10/8.
V sezóně 1995-96 startuje družstvo starších dorostenců v oblastním přeboru. V soutěži startovalo 9 družstev. Objevuje se poprvé i družstvo z Rumburku. Po dlouhodobé části je naše družstvo na 1. místě s bilancí 14/2 a následují dva závěrečné turnaje první čtveřice. Ani na těchto turnajích jsme nebyli poraženi a končíme soutěž na 1. místě a získáváme titul Přeborníka kraje (20 výher, 2 porážky). Jsme také pořadateli kvalifikace o dorosteneckou ligu staršího dorostu, ze které postupujeme ze druhého místa opět do dorostenecké ligy. Porazila nás jen Česká Lípa 91:93 (Bartoň 51).
Tato sezóna je zaznamenána jako poslední v ženském basketbale pod hlavičkou TJ Slovan Varnsdorf. V oblastním přeboru startuje pouze 7 družstev. V konečném pořadí obsadily naše hráčky 4. místo s bilancí 14/10. Po soutěži družstvo končí, některé hráčky odcházejí studovat mimo Varnsdorf, v České Lípě pokračuje v dorostenecké lize pouze Marvanová P.
Před sezónou 1996-97 došlo k výraznému posílení družstva dorostenců, neboť začali ve Varnsdorfu trénovat hráči z Rumburku. Objevují se jména jako Liška, Zázvorka, Kessler, Černý, Blažek, Olah, Formáček a Hnízdil. Vlastní ligová soutěž je rozdělena do skupin po osmi. V naší skupině je USK Praha, Česká Lípa, Bohnice, Slavia Praha, Ruzyně, Ústí a Sadská. Po první čtvrtině není naše bilance 2/5 příliš dobrá a odsuzuje nás na 7. místo. Po druhé čtvrtině jsme si polepšili a s bilancí 6/8 jsme se posunuli o skóre na 4 místo. Toto umístění ale znamená, že postupujeme ze skupiny do semifinále. Tam je skupina tvořena prvními čtyřmi družstvy druhé skupiny, dostáváme tedy za další soupeře Vyšehrad, Spartu, Domažlice a Chodov. Každý z těchto zápasů je velkou zkušeností, v družstvech se totiž objevují individuality, které zakrátko působí v první lize mužů. Ty také rozhodují zápasy ve finálové skupině, kde se nám příliš nedaří a ocitáme se ve skupině o záchranu s celky České Lípy, Plzně, Kladna, Sadské a Ruzyně. Konečná bilance těchto posledních zápasů byla 7/3 a znamenala 3. místo ve skupině o udržení a tedy záchranu. Ještě po letech hřejí těsné výhry na Spartě, v Plzni nebo Sadské. Celková bilance - 15/15.
Na závěr ligové soutěže bylo v Praze organizováno střetnutí Východ - Západ dorostenců, v rámci kterého proběhly také dovednostní soutěže. Vzhledem k tomu, že jsme byli družstvem, které postoupilo ze skupiny do semifinále, mohli jsme také delegovat své zástupce. A tak tedy Brožek nastoupil do utkání „hvězd", kde odehrál 10 minut a zaznamenal 6 bodů, Zázvorka se zúčastnil soutěže ve smečování a skončil čtvrtý, střelbu trestných hodů si zkusil Černý, kde se probojoval mezi poslední čtyři a jen těsně uniklo finále v trojkách Čihákovi. Byla to úspěšná sezóna. Zajímavé jsou také statistiky - byli jsme nejtěžším družstvem v soutěži s průměrem 82,5 kg, nejlepšími střelci byli Voráček 507 bodů, Brožek 471 bodů, Buben 315 bodů. Družstvo v dorostu skončilo a přešlo do mužů. Zázvorka a Brožek pak ještě hráli v další sezóně za dorost v České Lípa.
