Před odvetou s tímto soupeřem byl zápas s Aritmou určitým varováním. Pokud bychom se měli pokusit bojovat o lepší umístění, tak především porážkami těch, co jsou v tabulce pod námi. Nesmělo by nám však chybět tolik procent úspěšných pokusů alespoň ke kýženému průměru (dnes pouze podprůměrných 28%!), a to nejen z delší vzdálenosti. Dále pak větší sebedůvěra a přímočarost při přípravě volnějších střel, a také soustředěnost při návratu a obraně postupných útočných kombinací Sokolek. Zápas se rozhodl ve třetí čtvrtině, kdy jsme ve snaze presovat, nechali zbytečný prostor pod svým košem a rázem se Kladno dostalo do dvouciferného vedení. Na to jsme už útrpnou snahou nenašli potřebnou odpověď, byť několik zisků se podařilo vybojovat, ale zase jsme následně zklamali v koncovce nebo vyrobili ztrátu.
Soupeře z Kladna již známe… Víme, že nehrají čistou hru. O tom jsme se mohli přesvědčit již u něj. Připraveni na tento fakt jsme se do zápasu pustili ne příliš zodpovědně. Soupeř skóroval jako první, ale postupnou hrou jsme dokázali jeho mírný náskok vymazat a otočit skóre.
V každé čtvrtině jsme měli mírně navrch, což nám umožnilo točit celý kádr a všichni měli příležitost získat další zkušenosti. Hrál se opravdu tvrdý, místy zbytečně, basketbal. Naše rychlost však tvrdost porazila a dokázali jsme dokonce vyhrát stejným rozdílem jako u soupeře, tedy o 29 bodů.
Body Slovan: Radek Pasovský – 35, Šimon Ježek – 22 (1x3), Ondra Lukeš a Renda Polák (1x3) po 11, Jakub Vašut 10, Ota Kodytek – 3, Patrik Novák – 2, David Hajdu – 1
Fauly Slovan: 20
TH 15/36
liga juniorek U19
Ženy
TJ Slovan Varnsdorf
Aritma Praha
67:66
16. 01. 2016 17.30
Místo
SH Západní, Varnsdorf
Popis
TJ Slovan Varnsdorf – Aritma Praha
67:66 (12:15, 35:29, 53:40)
Otázka „týmového nakopnutí“ v utkání s Libercem po nevýrazných výsledcích v závěru podzimu byla ta tam hned v prvních minutách zápasu s Aritmou. Tým, který jsme v jejich domácím prostředí porazili o 40 bodů, se zlepšil, ale neměl by být pro naše starší děvčata takovou překážkou. Bohužel jen pár povedených akcí si vysloužilo potlesk diváků, jinak to byl spíše boj hráček samotných s nepozorností v obraně a soustředěností vůbec. Ocenit pochvalou je třeba Beytlerovou, která k dobrým výkonům na doskoku, zapsala konečně i znatelnější počet bodů.
Do Litoměřic jsme jeli již tradičně bez pivotmanů. První čtvrtinu jsme překvapivě, ne však nezaslouženě, vyhráli o dva body. Poté našli hráči Slavoje recept jak na to a po našich střeleckých nezdarech pěti rychlými protiútoky otočili skóre ve svůj prospěch. Třetí čtvrtina nám příliš nevyšla. Rozdíl ve skóre byl tak již 24 bodů. Změnou obrany a zlepšeným útočným snažením se nám podařilo poslední období vyhrát o pět bodů a tím stanovit konečný rozdíl na 19 b. Pozitivní bylo udržení Litoměřického střelce Bambase na 14 bodech. Na tom nese velký díl především dobře bránící duo Sucharda a Vakulenko. Obrana byla v našem podání konečně týmovou prací a tak si odvážíme z palubovky čtvrtého celku přiměřenou prohru. Mrzet nás mohou neproměněné trestné hody a několik zahozených podkošových šancí. Výsledek mohl být o to lepší.
Sem by se hodil instagramový tag #BasketSeHraje40Minut#
Prvním soupeřem v novém roce bylo družstvo z Mělníka, našeho největšího rivala s hráčem, jehož výška převyšuje dva metry (210 cm).
Tradičně nám lehce utekl začátek, ale rychlým basketem jsme soupeře dotáhli a v poločase byl rozdíl pouze jednoho bodu ve prospěch soupeře.
Troufnu si tvrdit, že oba sudí měli potřebu si stále dokazovat, že jsou to oni, kteří určují tempo a styl hry.. Každopádně od začátku zápasu neměli stejný metr na obě družstva, zejména pak v oblasti pivotů. To, co posoudili jako faul na naší straně, na druhé straně, kde to proběhlo daleko tvrději a mohlo skončit zraněním našeho hráče, nechali bez povšimnutí. Po naší intervenci se situace ještě více zhoršila a lavička zcela neprávem obdržela technickou chybu. Následně na toto, asistent již nedokázal sledovat hru rozhodčích, dal najevo, že se mu situace nelíbí a dostal technickou chybu.
To nás nakoplo a mohutným zvednutím výkonu jsme soupeře začali válcovat v průběhu třetí čtvrtiny jsme vedli i o 15 bodů. Jenže toto tempo s počtem faulů jsme nemohli držet, a tak logicky na začátku čtvrté čtvrtiny odešel na lavičku Radek Pasovský, následován druhým pivotem Ondrou Lukešem.
Hráči Mělníka, kteří měli pod košem obra (v naší kategorii), tak měli otevřenou cestu k odvetě a začali mazat náš náskok, který se stal neudržitelným a za přispění i našich zbytečných chyb jsme zápas dohráli s mínusem 6 bodů.
Body Slovan: Šimon Ježek - 30 (7x3!!), Radek Pasovský – 26, Ondra Lukeš – 8, Ota Kodytek – 5 (1x3), Jakub Vašut – 4, David Hajdu a René Polák po 2
Fauly Slovan: 16
TH 7/14
OP severní Čechy
Mladší žákyně U14
TJ Slovan Varnsdorf
ASK Lovosice
73:23
16. 01. 2016 13.00
Místo
Hala U Přívozu, Lovosice
OP severní Čechy
Mladší žákyně U14
BK Sluneta Ústí n.L.
TJ Slovan Varnsdorf
73:25
16. 01. 2016 11.00
Místo
Hala U Přívozu, Lovosice
KP střední Čechy
Kadeti U17
TJ Tatran Kostelec n.Č.L.
TJ Slovan Varnsdorf
41:83
10. 01. 2016 11.00
Místo
TJ Tatran, Kostelec n.Č.L.
Popis
TJ Tatran Kostelec n. Č. l. U17 - TJ Slovan Varnsdorf U17
41:83 (2:21, 9:23, 15:18, 15:21)
K tomuto zápasu můžu dodat, při vší uctě k soupeři, jen to, že jsme zápas absolutně nezvládli a utrpěli jsme vítěžství o 42 bodů. Kostelci jsme umožnili to, že nám dal nejvíce a utržil nejméně bodů za své působení v letošní sezóně. To pro naše hráče znamená, že si po takto odevzdaném a odchozeném výkonu, velmi „užijí“ středeční trénink.
V sobotní podvečer jsme zajížděli po téměř měsíční vánoční pauze do Brandýsa nad Labem. O to víc jsme se na zápas a na odvetu s tímto soupeřem, kterému jsme měli rozhodně co vracet (prohra v úvodním zápase o 14 bodů), těšili. Vstup do zápasu se nám vydařil a drželi jsme s technicky vyspělejším soupeřem krok. Ten jsme začali ztrácet koncem poločasu, kdy po zbytečných chybách v naší obraně soupeř odskočil na poločasový rozdíl deseti bodů. Do druhého poločasu jsme tedy vstupovali s výhledem na dobrý výsledek, který se mohl dostavit, to by ovšem naši hráči, především David Strnad museli proměnit alespoň „o pár“ trestných hodů více. Druhý poločas byl tedy ve znamení dostihů za vítězstvím. Bohužel nepodařilo se, i přes výbornou zónovou obranu, nasazení a touhu zápas zvrátit, jsme ze nedostali přes konečný bodový rozdíl 4 bodů.
Tento zápas nám ukázal, že jsme za posledních pár měsícu ušli velký kus cesty, odvedli spoustu práce a dokázali jsme Brandýs potrápit a přinutit ho, aby se do posledních vteřin strachoval o výsledek. To ovšem neznamená, abychom v úsilí polevovali a přestávali pracovat, naopak!
Bohuže měl tento zápas i svou kaňku, kdy do poločasu dobře pískající rozhodčí p. Vávra, začal neuvěřitelně chybovat a otáčet „sporná“ rozhodnutí proti našemu týmu. Je smutné, když se naše hráče snažíme nabádat ke sportovnímu chování a respektu k rozhodčím a soupeřům a jedinec dokáže tuto snahu svým arogantním jednáním a chováním úplně rozbourat. Tímto chci poděkovat svým hráčům za udržení pevných nervů až do konce.
V neděli jsme přijeli do Děčína s nadějí na slušný výsledek. Domácí Děčín nastoupil posílený o dva pivoty Musela a Smetáka a také o bývalého hráče nejvyšší soutěže Pracha. První čtvrtina dávala tušit vyrovnaný zápas. Vedení se překlápělo ze strany na stranu. Třemi povedenými trojokovými pokusy jsme konkurovali dobře střílejícím Válečníkům. Pak jsme se zalekli střeleckých pokusů a především jsme přestali pamatovat na útočný doskok. Zatímco děčínští zlepšili svou hru především v útoku, my jsme nedali několik vyložených šancí. Druhá čtvrtina tak skončila o 10 bodů. Ve třetím období jsme soupeře dokázali stáhnou na 5 bodů. Obrat byl však nad naše síly. V posledním období pak dostali příležitost především mladší hráči. Děčín toho využil a nadělil nám ještě pět trojkových pokusů téměř v řadě. V posledním utkání tohoto roku chyběly především body zkušeného Bubna, kterého si domácí po pátečním excelentním výkonu přeci jen lépe hlídali.
Body Slovan: Lehroch 13 (1x3), Schilling 10 (2x3), Šišulák 8, Pasovský 7, Doležal T. 5 (1x3), Vakulenko 3, Houngbedji 3
Tým se probudil?! Na chvíli, nebo snad natrvalo?! Tuto otázku si po zápase kladli trenéři, kteří, stejně jako loni, dostali od děvčat pod stromeček domácí výhru. Po nevýrazných výkonech konečně hra, kterou sice vidělo nepříliš diváků, ale těm se musela líbit. Určitě mohl děvčata nakopnout povedený závěr ne až tak povedeného sobotního utkání. Jak začátek, tak další lichá čtvrtina, se nesly ve znamení dobrého předvídání v obraně a úspěšného zakončení získaných míčů. A to byl jeden z klíčů k úspěchu, stejně jako téměř dvouciferný počet doskoků a obranná práce Beytlerové. Tak šťastné a veselé chvíle, nejen ty vánoční.
Není lehkých soupeřů. To určitě v lize platí a dvojnásob v případě podcenění soupeře. To, co jsme si řekli, že chceme hrát, protože to trénujeme, jsme nezahráli snad ani jednou, v obraně se hráčky při akcích soupeřek viděly asi spíš v hledišti premiéry filmu Star Wars: Síla se probouzí. Ale žádná síla se neprobudila, snad jen chvilku před poločasem, kdy se podařilo přitlačit, a do poločasové přestávky jsme vedli o sedm bodů. Tento malý náskok však vzal za své hned po pár minutách, po faulu a zároveň zranění Martinovské, která se vrátila do hry až pár chvil před koncem, kdy jsme mezitím museli stahovat až osmibodové manko po povedených únicích domácích. To se podařilo a právě Martinovská připravila pro sebe a střelecky disponovanou Grobarčíkovou dvě situace, kterými jsme srovnali skóre. Po autu zpod koše jsme dokonce zásluhou Chlánové šli do vedení o 2 body a měli dokonce jeden faul k dobru. Bohužel ne moc takticky jsme faulovali hned dvakrát, ale z následných dvou trestných hodů inkasovali jen jednou.
Na začátku druhé čtvrtiny sezony jsme zajížděli za soupeřem do Kutné Hory. Soupeře, kterého jsme již doma porazili, jsme nepodcenili. Úzká tělocvična, která připomínala naší sokolovnu se zdála býti ideální pro zónovou obranu.
Od úvodního rozskoku měl zápas, až na třetí čtvrtinu, lineární průběh. Jednoduchými kombinacemi jsme soupeře přehrávali a dařily se nám i jednoduché nájezdy. Poločasové vedení dalo tušit zajímavý finální výsledek. Ve třetí čtvrtině jsme začali polevovat a soupeř začal mírně stahovat. Dostávali jsme laciné koše z postu, kdy nefungovala obrana.
Celý zápas byl v rychlém tempu tam a zpět. Soupeři jsme zbytečně umožňovali lacině skórovat. Škoda počtu bodů, které jsme dostali díky naší nekoncentrovanosti a jisté dávce laxnosti. Příjemně překvapili U17 – Renda Polák a Patrik Novák. Jinak, z pozice diváka, to byl líbivý basket, který hrajeme.
Body Slovan: Jakub Vašut – 35 (1x3), Ondra Lukeš – 27, Radek Pasovský – 22, Šimon Ježek – 14 (2x3), David Hajdu a Renda Polák po 4, Dan Vuong a Ota Kodytek po 2.
Fauly Slovan: 13
TH: 15/9
OP severní Čechy
Mladší žákyně U14
TJ Slovan Varnsdorf
BK Česká Lípa
65:30
19. 12. 2015 11.00
Místo
těl. Národní, Varnsdorf
OP severní Čechy
Mladší žákyně U14
TJ Slovan Varnsdorf
BK Česká Lípa
65:18
19. 12. 2015 09.00
Místo
těl. Národní, Varnsdorf
2. liga mužů
Muži A
TJ Slovan Varnsdorf
BK Horejsek Děčín
62:71
18. 12. 2015 20.00
Místo
SH Západní, Varnsdorf
Popis
TJ Slovan Varnsdorf „A“ vs. BK Horejsek Děčín
62:71 (14:19, 17:19, 14:17, 17:16)
Zápas s Děčínem byl opět ze série zápasů, které se dají vyhrát. Bohužel se ke střelecky potentnímu Bubnovi příliš hráčů bodově nepřipojilo. Rezerva Děčína přijela na páteční utkání bez svých podkošových hráčů Musela a Smetáka. Cítili jsme jistou šanci. V úvodu utkání se z podkoše prosazoval především postavou dobře vybavený Buben. Ve druhé půli si na něj obrana Děčína dávala více záležet. Problémy naší obraně dělali především aktivní rozehravači Kout (18 b.) a Mařík (12 b.). Může nás mrzet, v této sezóně již tradičně nízké procento úspěšnosti trestných hodů. Celkově jsme ale podali daleko týmovější výkon, než v předchozích utkáních.
V neděli dopoledne jsme hostili tým Děčína, se kterým jsme hráli předchozí večer a měl nám rozhodně co vracet. Proto jsem hráčům zdůrazňoval, že zápas začína od stavu 0:0 a že ne nadarmo se soupeřům přezdíva „válečníci“. Chtěli jsme navázat tam, kde jsme předchozí den skončili, ale nepodařilo se. První čtvrtina byla hraná způsobem „koš za koš“, ale naši hráči stále hráli svou organizovanou a poctivou hru, a vědeli jsme, že dříve nebo později se nám to vyplatí. Tak se stalo ve druhé čtvrtině, kdy si soupeř po našich dvou rychlých koších vzal time-out, naše reakce byla taková, že jsme překvapili přechodem k úspěšné zóně z minulého zápasu, což děčínské natolik zaskočilo, že jsme jim odskočili na téměř 20 bodů. Ten se dařilo udržovat až do konce zápasu, a tak dostali slušnou porci minut a šanci ukázat se hráči z širší rotace a rozhodně nezklamali. I když v jejich podání zatím basketbal postrádá lehkost a pohodu, což pramení z jejich menší vyhranosti a zkušenosti.
I když jsme vyhráli oba víkendové zapasy, je potřeba připomenout, že jsme porazili tým, který je na tom věkově, jako jeden z mála v této soutěži, stejně jako my. Takže nesmíme tyto výsledky přecenit a je potřeba dál pracovat na zlepšování všech herních dovedností. Především na obraném doskoku a zažití si základních herních automatismů, které skoro všem našim hráčům stále chybí.
Další zápas nás čeká po novém roce v Brandýse nad Labem, se kterým jsem na začatku sezóny dosti ostudně prohráli. Ale od tohoto zápasu jsme ušli velký kus cesty a pojedeme ho porazit!!
